Mimořádný úspěch slavili biochemici v Tel Avivu, když se jim podařilo určit strukturu úplného fotosystému I, který se v určitých obměnách vyskytuje ve všech fotosyntetických organismech, na rozdíl od fotosystému II, který produkuje molekulární kyslík v sinicích, řasách a vyšších rostlinách. Při krystalizaci a analýze s rozlišením 0,44 nm bylo použito chloroplastů hrachu aljašské variety. Obrovský komplex se skládá z 12 jádrových jednotek a 4 různých světlosběrných proteinů na jedné straně jádra, obsahuje 45 transmembránových segmentů, 167 molekul chlorofylu, 3 Fe-S-komplexy a 2 fylochinony. Dvacet chlorofylů je pak umístěno na strategických pozicích mezi světlosběrnými komplexy a jádrem. V celku se rostlinný fotosystém I liší od sinicového (ze Synechococcus elongatus) přítomností periferní antény a větším počtem molekul chlorofylu.
